Núbie, země zlatých srdcí

Přidáno dne XII 17, 2017

Núbie je oblast v údolí Nilu táhnoucí se od prvního ke čtvrtému kataraktu.

Horní Núbie se rozprostírá na 320 kilometrech od severu na jih v egyptských hranicích až po druhý katarakt ve Vádí Halfa. Dolní Núbie se nachází v Súdánu.

Po konstrukci Vysoké přehrady se na území Staré Núbie vytvořilo Násirovo jezero. Mnohé staré památky jako chrámy Abú Simbel a Philae se potopily, ale později byly zachráněny. Navzdory vynaloženému úsilí byly však některé pamětihodnosti ztraceny navždy.

V Núbii žijí tři hlavní kmeny, a sice Al Arab – jako Bano Rabei'a a Juhayna, Al Kenouz – jako Awalad Wanas a Al Ashraf, a konečně Fadetgda.

Núbijci byli vždy známí svou naprostou čestností. Jsou to svým založením umělci a přejí si strávit celý život na nilském břehu.

Vynikali například ve vyrábění ozdob z korálků, výšivek, růženců a šperků a ve stavění soch z odolných materiálů jako žula, bazalt a mramor.

Núbíjcí díky hluboce zakořeněné znalosti zemědělství a sázení datlových palem excelovali i ve výrobě košíků a dalších uměleckých děl z různých částí palem.

Jejich kuchyně je vynikající, kořeněná a vydatná, tak jako jejich duch a vize života samotného.

Núbijci patřili mezi první skupiny lidí, které vyznávaly boha. Pověry a mýty však hrají v jejich životech značnou roli. Zničení a smůlu u nich reprezentuje vrána a sova. Květiny a růže reprezentují lásku a přátelství. Meč je zase symbolem mistrovství a odvahy. Srpek měsíce a hvězda, což jsou náboženské symboly, odrážejí optimismus. Optimismus a radost u Núbijců na rozdíl od většiny světových kulturních tradic symbolizuje i černá kočka. Čistotu místních lidí symbolizuje kresba karafy a modlitební kobereček.