Rozluštění desky, rozluštění Egypta

Přidáno dne III 12, 2018

Díky své dávné historii, jedinečné civilizaci a věčným monumentům byl Egypt vždy centrem pozornosti a obdivu egyptologů i fanoušků ze všech koutů světa. Vznikl tak fenomén, která se nazývá egyptománií.
19. července 1799, během egyptské kampaně Napoleona Bonaparta, objevil francouzský voják blízko města Rosetta, zhruba 35 mil od Alexandrie, černou čedičovou desku popsanou starobylým písmem.
Rosetta, jejíž jméno znamená „Růže Nilu“, se poté stala centrem pozornosti světa.
Nalezená kamenná deska obsahovala fragmenty pasáží psaných třemi různými písmy: řeckým, egyptskými hieroglyfy a egyptským démotickým písmem. Stará řečtina na Rosettské desce archeologům napověděla, že byla deska vytesána kněžími velebícími egyptského panovníka Ptolemaia V. ve druhém století před Kristem. Více udivující bylo, že řecká pasáž dávala na srozuměnou, že všechny tři nápisy jsou významově stejné. Artefakt tak představoval klíč k vyřešení záhady hieroglyfů, psaného jazyka, který byl již téměř 2 000 let „mrtvý“.
Thomas Young, anglický fyzik, jako první ukázal, že některé z hieroglyfů na Rosettské desce píší zvuky královského Ptolemaiova jména. Francouzský učenec Jean-François Champollion si poté uvědomil, že hieroglyfy zaznamenávají zvuk egyptského jazyka, a položil základ našim znalostem starověkého egyptského jazyka a kultury.
Po Napoleonově porážce se deska na základě Alexandrijské smlouvy (1801) dostala vlastnictví Britů a spolu s ní i další starožitnosti, které Francouzi nalezli.
Rosettská deska je od roku 1802 vystavována v Britském muzeu. V této době došlo pouze k jedné přestávce. Ke konci první světové války, v roce 1917, když muzeu dělalo obavy těžké bombardování Londýna, byla deska přesunuta do bezpečí spolu s dalšími přenosnými a „důležitými“ objekty. Rosettská deska strávila následující dva roky ve stanici dráhy Postal Tube Railway, 15 metrů pod zemí v Holbornu.
Ar-Rašíd (na západě známý jako Rosetta) leží 65 km východně od Alexandrie a jeho původ spadá do rané dynastické éry, kdy Meni pochodoval z Horního Egypta, města se zmocnil a sjednotil obě části země. Poté bylo město přejmenováno na „Khito“. V ptolemajovské éře bylo město dále přejmenováno na „Poulbotine“ po stejnojmenném chrámu na počet královny Kleopatry. V koptské době bylo město známo jako Rashit, což bylo později změněno na Rashid (Ar-Rašíd).
Díky své strategické poloze mezi Středozemním mořem a západním výběžkem Nilu byl Ar-Rašídod od počátku velmi důležitým vojenským místem. Město se stalo svědkem řady důležitých událostí v dávných i moderních dobách. Obvykle se jedná o klidné a velmi zelené město s rozsáhlými zahradami, sady a plantážemi datlových palem spolu s řadou krásných mamlúckých a otomanských domů, hostinců a mešit vyzdobených krásnými dekorativními nápisy a dřevěnými prvky.